Člověk jako baterie: Co nám dává a bere energii
Úvod
Přestavte si člověka jako baterii. Je to poměrně snadná představa, protože jako lidé oplýváme pouze určitým množstvím energie. Energie, kterou musíme doplňovat. Hlavní věci, které doplňují naši energii jsou spánek, voda a jídlo. Ale využíváme naši energii optimálně? Nešlo by to lépe? Nebo co když jí máme méně než bychom mohli? Nechtěli byste se cítit více energicky nebo zvládat více činností?
V základu máme dva druhy energie – mentální a fyzickou. Fyzickou není asi nutné příliš popisovat, je to energie, která nám umožňuje jakýkoliv druh pohybu. Mentální energie nám na druhou stranu umožňuje přemýšlet, používat mozek na vědomé úrovni. Je to energie, kterou dnešní společnost vyžaduje více a více. A také je to energie, která má přímí vliv na naši fyzickou energii.
Co děláme?
Činnosti
Hlavní činnosti, které nám energii doplní, jako je jídlo a spánek, jsou všem jasné. Otázkou ale je, jestli si uvědomuje u ostatních činností, zda nám energii berou nebo dávají, a případně kolik. Spousty činností totiž dnes děláme pouze proto, že prostě samovolně vyplynuli ze života. Začali jsme mít vlastní domácnost, a k tomu se váže mnoho domácích prací. Začali jsme pracovat, a tím nám vnikla administrativa, s tím vzniklo dojíždění, s tím vznikla specializace, kvůli které po nás naši známí stále něco chtějí. O dětech ani nemluvě.
Člověk se dostane do koloběhu života, a začne postupně dělat mnoho věcí, které už nejsou efektivní. Nejsou efektivní, protože jim třeba dostatečně nerozumí, nebo proto, že je nedělá rád. Neefektivní činnost je za mě i ta, kterou sice udělám dobře a rychle, ale víc mi toho vezme než dá. Pokud jsem si doma schopný něco sám opravit, netrvá mi to o nic déle než řemeslníkovi, a udělám to dobře, ne-li dokonce lépe, ale přitom jsem to dělal s velkým odporem, pak to nebylo efektivní. Sice mi to vyřešilo levně problém, který jsem měl, ale zkazilo mi to náladu, což bude mít velký vliv na moji energii.
Zvědomění toho, co dělám
V onom koloběhu života člověk jen velmi špatně hledá nadhled a jen velmi špatně si uvědomuje, že mu například něco škodí, nebo že by mohl dělat více věcí, které mu naopak budou svědčit. Od toho, abychom to změnili, tu je už tisíce let prověřená a velmi funkční metoda. Napsat si to. Posaďte se, a věnujte půl hodiny tomu, že si napíšete všechno, co děláte. Začněte tím, co děláte velmi často, až se dostanete k činnostem, které děláte třeba jen jednou, dvakrát do roka.
Teď si možná říkáte, že to je nesmysl, že to bude na deset papírů a budete to psát hodiny. Uvidíte ale, že tomu tak není. Není totiž potřeba se vypisovat do nejmenších detailů. Klidně místo položek „Čištění uší“, „Stříhání nehtů“ a „Sprchování“, napište souhrnně „Hygiena“. Nejspíš skončíte maximálně na několika desítkách. Klidně to můžete psát i několik dní, vždy jen když vás něco napadne, třeba právě v tu chvíli, kdy to budete dělat.
Potřebné činnosti
Když budete mít seznam hotový, oddělte činnosti, které nazývám „potřebné“. Jsou to činnosti, které jsou více či méně nutné v životě dělat. Můžeme si sice říci, že spát nás nikdo nenutí, ale pokud spát nepůjdeme, nakonec dříve či později zemřeme. Důležité pro rozpoznání, zda jde o potřebnou činnost či nikoli je to, že je potřeba udělat ať chceme nebo nechceme.
Já identifikuji 4 základní kategorie těchto potřebných činností:
-
- Základní potřeby
- Péče o sebe
- Životní styl
- Životní centra
Kategorie jsou seřazené podle toho, jakou máme šanci je ovlivnit. Činnostem z první kategorie nazvané “Základní potřeby” nemáme prakticky šanci se vyhnout. Naopak činnosti z kategorie čtvrté už máme ve své moci mnohem více.
1. Základní potřeby
Do kategorie “Základní potřeby” spadají činnosti, na kterých v podstatě závisí náš život. Jedná se o činnosti jako:
- Spánek
- Jedení a pití
- Chození na záchod
2. Péče o sebe
Činnosti v této kategorii už teoreticky dělat nemusíme, ale z dlouhodobého hlediska je určitě dobře je dělat. Jedná se o činnosti, které dlouhodobě urdžují naše fyzické zdraví. Například:
- Mytí
- Čištění zubů
- Stříhání nehtů
- Pohyb, cvičení (v nejmenším potřebném množství pro udržení zdraví)
- Odpočinek (v nejmenším potřebném množství pro udržení zdraví)
3. Životní styl
Další kategorií je “Životní styl”. Činnosti v této kategorii máme opět o něco větší šanci ovlivnit. Tyto činnosti už se začínají i lišit napříč kontinenty a mezi jednotlivými státy a kulturami. Jedná se o činnosti spojené s typem života, který si zvolíme. Můžeme si teoreticky vybrat, že budeme žit samotářský život, že budeme žít jako eskymáci, a nebo třeba jako nějaké domorodé kmeny, ale nejčastěji jsme součástí nějakého státu a kultury, a tedy i součástí nějakého systému. Zde se tedy bude jednat o činnosti typu:
- Vaření
- Úklid
- Starání o děti
- Přesuny (např. do práce nebo nákup)
- Základní administrativa (komunikace s úřady, …)
50% kapacit je pryč
Záměrně jsem zatím nepředstavil 4. kategorii, tu si necháme na později. Když se nad tím chvíli zamyslíte a propočítáte si to, tak součet času všech činností z doposud uvedených 3. kategorií, vám sebere třeba 50% veškerého času. A to v tom lepším případě. Někomu to sebere 70%, někomu 30%, někomu 90%. Je to hodně individuální. Je něco jiného, pokud vám je 20 let a vaří vám a pere máma, nebo pokud máte vlastní dům se zahradou a k tomu čtyři děti.
Důležité je, že čím více kapacit nám bere běžný život (tedy potřebné činnosti), tím efektivněji musíme využívat zbytek volného času, který máme. Opravdu chceme toto malé množství zbývajícího času využívat na věci, které nás ve skutečnosti nečiní šťastným? Na věci, které buď činí šťastným někoho jiného a nebo na věci, u kterých sice máme pocit, že nás činí šťastnými, ale ve skutečnosti jen krmí naše ego, pomáhají nám vypadat lépe před ostatními, nebo je děláme z jakéhokoliv jiného důvodu, který není naší opravdovou vnitřní touhou?
Volný čas
To, co nám zbyde je náš volný čas. Možná si teď o něco lépe uvědomujete, že byste s ním měli nakládat dobře, protože ho není zas tolik, jak by se mohlo zdát. Zbytek je plně ve vaší moci. Tenhle zbytek si teď zkuste oddělit od ostatního. To jsou ty činnosti, na které byste se měli zaměřit. To jsou ty činnosti, které je potřeba zrevidovat.
U těchto činností si napište u každé dva údaje:
-
- Fyzická energie – kolik vám činnost bere nebo dává fyzické energie.
- Mentální energie – kolik vám činnost bere nebo dává mentální energie.
Vždy si u toho uveďte i údaj, kolik času té činnosti odpovídá tomu číslu co si napíšete. Dvě hodiny práce na zahradě vám vezme zřejmě více energie než jedna hodina.
Mohlo by to vypadat například takto:
# | Činnost | Doba | Fyzická | Mentální |
1. | Posezení u piva | 1 hodina | -5 | +6 |
2. | Masáž | 30 minut | +5 | +10 |
3. | Práce v kanceláři | 1 hodina | -3 | -8 |
Proč to děláme?
Když si uvědomíme, co všechno děláme, je na řadě si uvědomit proč to děláme. Tahle část je velmi významná, ale také extrémně náročná. Málo kdo si odpoví upřímně. Koneckonců, kdybychom k sobě byli upřímní, pak bychom nedělali činnosti, které nám ve skutečnosti škodí.
Motivace
Nyní chci, aby jste si vzali činnosti z volného času a odpověděli si na to, proč je děláte. Můžete si k tomu vymyslet vlastní kategorie, a nebo pro zjednodušení použít následující, které jsou i návodně připravené k větší upřímnosti:
- Zábava – děláme to, protože nás to baví nebo je to odpočinek.
- Vášeň – je to něco více než jen koníček. Jsme do toho zapálení. Baví nás to, fascinuje nás to.
- Očekávání – mám pocit, že to ode mně okolí očekává.
- Pro někoho – děláme to pro někoho jiného, jinak bychom to nedělali.
- Ego – děláme to pro to, abychom dobře působili, abychom lépe vypadali, abychom se před někým předvedli, abychom sobě nebo někomu jinému něco dokázali.
- Jiné – dle vlastního uvážení.
# | Činnost | Doba | Fyzická | Mentální | Motivace |
1. | Posezení u piva | 1 hodina | -5 | +6 | Zábava |
2. | Masáž | 30 minut | +5 | +10 | Zábava |
3. | Hra na kytaru | 1 hodina | -1 | +10 | Vášeň |
4. | Uběhnutí maratonu | 3 hodiny | -20 | ? | Ego |
Když to nedělám ze správného důvodu
Kategorie jsou zvolené schválně tak, abychom si uvědomili hlavně činnosti, které neděláme ze svého nitra. To jsou činnosti z Očekávání a z Ega, a také často činnosti které děláme Pro někoho jiného. Zde je rozdíl, jestli mě naplňuje pomáhat ostatním, což by vycházelo z vnitřních tužeb, a nebo jestli to dělám, protože mi na tom člověku záleží. Na tom by zdánlivě nebylo nic špatného, ale pokud si chci dlouhodobě udržet svoji baterii nabitou, musím uvažovat trochu sobecky. Snadno sami sebe přesvědčíte, že dělat něco pro někoho je správné, ale pokud vás to vysává, pak to správné není. Není to totiž udržitelné. Nevydržíte to dělat napořád.
Komplexní činnosti
4. Životní centra
Nyní je čas si představit poslední kategorii z Potřebných činností. Ta se nazývá “Životní centra”. Tenhle termín jsem si převzal z knihy “7 návyků skutečně efektivních lidí” od Stephana Coveyho. Činnosti v této kategorii máme ve své moci kompletně. Vychází z toho, čemu jsme se rozhodli v našich životech věnovat svoji energii. Činnosti, které děláme ve volném čase se dají seskupit do tzv. Životních center – a z toho vyplývá název této kategorie. Činnosti v této kategorii jsou totiž nezbytné proto, abychom se mohli věnovat našim životním centrům.
Uvedu příklad. Často bývá životním centrem například Rodina. Rodina je pro nás důležitá a chceme se jí věnovat, proto je naším životním centrem. Jsou ale činnosti, které jsou nezbytné pro dobré fungování rodiny, a proto je musíme dělat, i kdybych nechtěli, aby rodina dlouhodobě byla spokojená a funkční. Druhým příkladem by mohla být hra na kytaru. Hra na kytaru pro nás může být důležitá, může být naším životním centrem. Pokud chci ale hrát, občas musím dělat i věci, které se mi úplně nechtějí. Například se musím naučit hudební teorii, nebo si musím hledat akordy a vytvářet zpěvníky.
Bilance činnosti
Zjednodušeně by se dalo říci, že to jsou sekundární činnosti, které vyplývají z nějaké pro nás důležité primární činnosti. Je velmi důležité si uvědomovat tyto sekundární činnosti, protože i přesto, že primární činnost nám přináší radost, tak pokud se k ní vážou činnosti, které nám radost nepřinášejí, musíme vědět, zda je konečná bilance kladná.
Pokud bychom si udělali bilanci například pro Hru na kytaru, pak by to mohlo vypadat například takto:
# | Činnost | Doba | Fyzická | Mentální |
1.1 | Hra na kytaru | 1 hodina | -1 * | +10 |
1.2 | Trénink na kytaru | 1 hodina | -1 * | -2 |
1.3 | Studium teorie | 1 hodina | -1 * | -4 |
Celkem | -3 * | +4 |
* Vychází z toho, že pro člověka, jako tvora stvořeného k pohybu, není dlouhé sezení příliš dobré. Pro lidi, kteří mají např. problémy se zády to může být více, naopak pro lidi těžce fyzicky pracující to může být obráceně, odpočinek a regenerace.
Když si uděláme celkovou bilanci činností okolo Hry na kytaru, zjistíme, že to vychází jen tak tak. Když sečteme Fyzické i Mentální vlivy, dostáváme +1. Tedy jako celek nám to sotva něco přináší.
Zbavte se odpadu
Pokud jste si upřímně odpověděli na to, proč ty činnosti děláte (a věřte, že určitě ne u všech jste odpověděli upřímně), pak je potřeba se nad všemi činnostmi, kde jsou tyto tři motivace, zamyslet a přehodnotit je.
Vynechte z toho Ego
Dobré je, že to nutně neznamená, že byste se hře na kytaru neměli věnovat, protože vám toho málo přináší. Stačí jen přehodnotit jestli jsou všechny činnosti okolo hry na kytaru nezbytné. Pokud totiž hrajete na kytaru, protože vás to těší, pak možná není nutné tolik trénovat nebo studovat teorii. Můžete si hrát jen tak pro sebe a nebýt zas tak dobří. Musíte si odpovědět upřímně na to, jestli trénink a studium teorie neděláte jen proto, abyste byli lepší. Proto, abyste se předvedli před ostatními. Proto, aby vás ostatní obdivovali. Protože radost ze hry na kytaru můžete mít i přesto, že nejste nejlepší.
Paretův princip
Byli byste překvapení, kolik energie získáte, když vyškrtnete několik „toxických“ činností, které v životě děláte. Těch činností, které děláte ze špatného důvodu, a které vám berou mnohem více než vám dávají.
Existuje něco, čemu se říká „Paretův princip“ a nebo také „Paretovo pravidlo“. Pan Vilfredo Paretto žil na přelomu 19. a 20. století a definoval tento princip na rozložení bohatství. Zjistil, že 80% veškerého majetku vlastní pouze 20% lidí. Postupem času se ukázala obrovská univerzalita tohoto principu. Ukázalo se, že to neplatí pouze v bohatství, ale v mnoha a mnoha různých odvětví. Tak například v obchodu můžete zjistit, že 20% zákazníků vám ve skutečnosti přináší 80% vašich zisků. A na zbylých 20% zákazníků vynaložíte spousty úsilí, a přitom vám přinesou už pouze minimální zisky.
Tento princip se dá aplikovat i na činnosti, které děláme. Pravděpodobně bude existovat cca 20% činností, které nám přinášejí 80% všech starostí. A to jsou činnosti, které je potřeba zrevidovat. A pokud se jedná o činnosti, u kterých jste si navíc uvedli „špatný“ druh motivace, pak je to dvojnásobný kandidát na vyškrtnutí činnosti z vašeho života.
Delegace a automatizace
Druhotné činnosti pro nás nejsou primárně důležité, jsou důležité jen proto, abychom se mohli věnovat tomu, čemu opravdu chceme. Dává tedy smysl se zamyslet nad tím, zda by je nemohl udělat někdo jiný. Těžko se za mě někdo naučí teorii hry na kytaru, ale už se za mě může někdo jiný prokousat velkým množstvím informací na internetu a udělat mi rešerši těch nejdůležitějších informací. Nebo abych si mohl hrát na kytaru písničky, které mám rád, potřebuji akordy. Zpěvník mi může opět vytvořit někdo jiný. Je samozřejmě otázkou, kdo to bude. Buď přesvědčíme někoho, komu na nás záleží, ale tím ho pravděpodobně dostaneme do stejně špatné situace, ve které se nacházíme, a nebo, pokud na to máme, si můžeme zaplatit brigádníka. Čas, který ušetříme můžeme koneckonců věnovat i vydělávání peněz, čímž se nám brigádník zaplatí.
Druhou variantou je automatizace. Spousty věci za nás dnes udělají technologie. Jen najít tu správnou aplikaci, která dělá to, co potřebujeme.
Snížená kapacita baterie
Je mi jasné, že je to už strašně dlouhé a jste dobří, pokud jste to dočetli až sem. Nicméně nemůžu si odpustit ještě jednu důležitou věc. Je potřeba ještě zmínit, jak na naši baterii působí problémy. Životní, zdravotní, finanční, vztahové. Jakékoliv problémy, které nás fyzicky nebo mentálně zatěžují.
Co se stane tedy stane s naší baterií, pokud máme nějaký zásadní problém? Například dlouhodobé zdravotní potíže nebo dlouhodobě nefunkční vztah? Kapacita naší baterie se trvale sníží, protože je odčerpána přetrvávajícím problémem.
Těmto problémům musíte dát prioritu a najít kapacity na to, aby jste je vyřešili. Neřešené problémy vám budou postupně odebírat více a více baterie, až vám nezbude energie ani na to, aby jste vylezli z postele.
View this post on Instagram